Letím do země Svatého Patrika!

6. července 2013 v 19:14 | Karolína Ježovičová |  Irsko

Blížil se den D. Středa.. takže spíš den S .. měla jsem odlétat z Prahy do Dublinu. Letadlem jsem naposledy letěla asi pět let zpátky s mamkou a jejím přítelem, do Egypta. 3.7. , v den S, ve středu, jsem letěla úplně sama.

Tuto cestu z Doks do Prahy už znám skoro zpaměti, a přesně proto jsem věděla, nebo spíš můj žaludek, že se blížíme k letišti. Nervy na pochodu. Ano, jsem opravdu nervózní. Snad víc, než jsem byla před přijímačkami. Co když zmeškám let? Co když spadne letadlo? Co když bude na letišti bomba? A co když se prostě stane cokoliv? Mamka, jako by mi chtěla ještě přitížit, pouští snad co minutu volant a dělá si své záležitosti na mobilu, takže křečovitě svírám volant modré Kii ceed (se sedmiletou zárukou!).



Přijíždíme na parkoviště. Je první středa v měsíci, 12:00 - spouští se zkouška sirény. Myslím, že se stresem pobliju. Několikrát vjíždíme do protisměru.. a teď zase, ale už parkujeme, zdá se to být ok. Vytahuji z auta kufr. Sakra, kdo by byl řekl, že je 18,5 kilo tak velká tíha!? Myslím, že bych si mohla v Irsku zajít na masáž, mám v prdeli levé rameno. Vcházíme do terminálu 2 a já si vyčerpáním sedám na sedátko, chytám wifi, stěžuji si kamarádům na facebooku a už do sebe tlačím první chleba se salámem a okurkou. Wifi přestala fungovat a já mám sto chutí zalézt zpátky do postele a prostě hodit bobek na nějaký podělaný Irsko. Přichází mamka. S tím, že jsme, samozřejmě, na špatném terminálu. Tak teda jdeme zase o něco dál.






Čekáme na odbavení. Před námi stojí dvě paní .. Teda jedna paní a jedna slečna. Pravděpodobně matka s dcerou. Ano, je to matka s dcerou :D .. Máma se jich ptá, jestli letí do Dublinu a jestli bych mohla jít s nimi, protože letím poprvý sama. Zjistila jsem, že slečna letí taky bez mamky. Sice ne poprvé, ale to je jedno. Prostě jsme měly bejt spolu. Její mamka zařídila letenky tak, abych seděla poblíž jí a přišla řada na nás. Nebo na náš kufr. Vše proběhlo ok, takže strejda, má štěstí!, koupil místo na zavazadlový prostor. Díky bohu. Co bych dělala v Irsku tři týdny bez oblečení!? Když se ale otáčíme zpátky k místu, kde stály dvě mé zachránkyně, nejsou tam. A mě přepadává, opět, panika. Čekat na ně ale nemůžu, tak se rozloučím s mamkou a jdu na kontrolu pasu. Prošla jsem. Teď je to jen na mě. Takže.. A5.. ok, vlastně to je děsně jednoduché. Je to všude napsané, nechápu, co jsem pořád plašila. Přicházím na A5. Většina sedadel je obsazena. Vedle jednoho kluka je volno, ale na tohle já nemám koule, jak se říká, takže čekám, až se uvolní místo jinde. Po nějaké době vstává paní, která seděla jakoby hned za tím klukem (zády k němu). Tak si teda sedám. Otáčím se a vidím, že kluk je na facebooku. Jak to sakra dělá? Mi to nejde!!! .. No co, aspoň se dívám na jeho jméno a píšu si ho do poznámek na mobilu, abych si ho nezapomněla prohlédnout v klidu v Irsku na fcb :D .


Po nějaké době přichází holka, která měla být tou mou zachránkyní. Nevím, jestli jsem ráda, nebo ne. Nemám moc náladu s někým kecat, jsem už celkem v pohodě. Ale zase ne úplně, takže je fajn mít někoho vedle sebe. Teda do té doby než zjistíte, že ten někdo rád tančí u tyče. Achjo, na koho jsem to sakra narazila!? Jsem slušně vychovaná, takže ji na vše odpovídám, občas prostě jen pokyvuji hlavou a raději přemýšlím, co teď dělají mí kamarádi u nás doma, v Třinci.





Jdeme na kontrolu. Vše ok, nejsem terorista.

Všichni už jsou v letadle, tak jdeme taky. Jsme v první části letadla. Já v třetí řadě, holka, jejíž jméno si zase nepamatuji, v druhé. Řve tady mimino. Nenávidím mimina. Dávám si na uši sluchátka, připoutávám se, otevírám knížku a čtu … I když je hrob prázdný, napůl čekám, že se z něj vynoří ruka její matky a chytne mě za kotník. - Ladadidadi, we like to party, dancing with Miley, doing whatever we want. This is our house, this is our rules.. - Vždyť já jsem vlastně jedna z buněk rakoviny, která ji zabila. Mimino nepřestává řvát. Nemůžu si číst. Ruší mě mimino a hudba. Vzdávám se knihy. Dál poslouchám hudbu a přidávám k tomu hru … Subway surfers.


Přistáváme. Čekám na kufr. Mám ho. Vážně je to můj kufr? Zdá se mi být jiný. To je fuk. Snad to bude kufr nějakého boháče. Jdu do haly. Čeká na mě strejda a jeho dvě dcery. Jdeme k autu, vyjíždíme z letištního parkoviště.

"Vitejte v Irsku.Odch/prich hovor 7,47/2,17Kc/min;SMS 2,49Kc;MMS11,5Kc;1MB 14,00Kc.Tisnova linka:112.Vice info o tarifu na bezpl.lince +420776970219
Vodafone"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Navštívil(a) si už Irsko?

ano
ne

Komentáře

1 Lucie Janoszewská | Web | 10. července 2013 v 9:12 | Reagovat

jéé:-) to je skvěle napsané, těším se na další zprávičky co podáš:-) musí to tam být krásné! já jedu v srpnu do londýna:-)

2 Charlotte | Web | 12. července 2013 v 11:01 | Reagovat

Tiež by som rada niekam toto leto šla. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.